Ti rozhodně patří k nejpozoruhodnějším stálicím české hudební scény posledních desetiletí, již od 60. let jsou považováni za výrazné osobnosti českého bigbeatu. Se skupinou jsou samozřejmě také spojené nezapomenutelné tóny houslí a cimbálu, které rozhodně během koncertu vytvoří tu správnou sváteční atmosféru.
V dětství oba sourozence výrazně ovlivnila zejména opera. Jejich otec totiž byl operním pěvcem, sólistou Janáčkovy opery v Brně. Za počátek kariéry lze považovat účast ve studentském divadle v Brně, kde Petr začal skládat první písničky. Hana v nich nejprve zpívala nesmělé druhé hlasy. Následně se dvojici podařilo načerpat spoustu nových zkušeností. Ať už se jednalo o big beat Vulkán s prvky folk rocku, vliv slavných skupin šedesátých let nebo spolupráci s Alešem Sigmundem. To vše dnes již legendární dvojici postupně začalo proměňovat. Jejich písničky dobývaly všemožné hitparády a s rockovým souborem Atlantis byli úspěšní také v zahraničí. Nejen to vyneslo sourozence do československých hvězdných výšin.
Zlomové období ale nastalo v roce 1968. Hned to osudné ráno 21. srpna 1968 zpíval Petr živě do ilegálně vysílaného rozhlasu píseň Zachovejte klid. Nedlouho na to spolu s orchestrem Gustava Broma nahráli LP Odyssea, první známou fúzi rockové kapely a big bandu, a také své první monotématické album. Nahrávka ale kvůli tehdejším normalizačním poměrům ve vedení Supraphonu putovala do archivu.
Roku 1971 získala Hana Zlatou Bratislavskou Lýru a díky tomu vystoupila ze stínu bratra, který se postupně začal vymezovat spíše jako autor. Nahrála sólové album Pojďte dál, chci být chvíli s Vámi. Normalizace ale byla stále na vzestupu, Petr tak dostal zákaz vystupování v rozhlase a televizi. Z toho důvodu ale z médií zmizela i Hana, protože sourozenci koncertovali výhradně spolu a společná byla také většina písní.
V tomto nelehkém období ale objevili krásy moravského folklóru. Díky tomu se zrodila jedinečná skupina Javory s originálním hudebním žánrem, který odborníci právem nazývají „moravskou world music“. Skladby v sobě nesou prvky lidové písně i bigbeatu, se kterým sourozenci právě kdysi začínali. Jsou v nich i náznaky Petrovy filmové a divadelní hudební tvorby. Kromě samostatných alb proto souběžně vzniká řada filmových a scénických skladeb, například Radúz a Mahulena, My holky z městečka, Díky za každé nové ráno nebo Koločava. Právě poslední jmenovaná se stala trvalou součástí repertoáru a jedním z kultovních představení Městského divadla v Brně.
Až v roce 1993 se skupina stabilizovala do dnešní podoby. Kromě sourozenců Ulrychových ji tak tvoří Kateřina Štruncová (zpěv, housle, zobcové flétny) a Dalibor Štrunc (cimbál, zpěv). Na postu baskytary se střídají Jakub Šimáně a Martin Adamus.
Zásadní krok směrem k jiné zvukové energii znamenal až pokus o CD bez houslí a cimbálu, známým jako Javory beat. Byl to zpočátku jen titul alba a studiové kapely, která ho nahrála. Postupně se ale začínala utvářet pódiová souběžná hudební formace k tradiční sestavě, jak ji známe dnes.
„Návštěvníci šumperského koncertu si budou moci poslechnout jak písně z aktuální desky, tak i známé javorovské skladby, které prověřil čas. Celý koncert se pak ponese ve vánočním duchu,“uvedla produkční domu kultury Michaela Horáková.
Unikátní vánoční koncert folkrockových Javorů se sourozenci Ulrychovými začíná v úterý 4. prosince od 19 hodin ve velkém sále domu kultury. Vstupenky lze zakoupit v ceně 250, 300 a 350 korun.
Více informací a online rezervace vstupenek na www.dksumperk.cz.
