„Vedení města dlouho o obnovení postu městského architekta usilovalo, jsem rád, že se tuto vizi podařilo naplnit,“ říká místostarosta Jakub Jirgl. Novému městskému architektovi je 40 let, pochází ze Znojma, od ukončení Fakulty architektury na pražské technice se věnoval především urbanismu, územnímu plánování a v posledních osmi letech působil na pozici vedoucího úřadu územního plánování a městských architektů ve Zlíně.
Na čem jste pracoval, jaké realizace máte za sebou?
Dlouhodobě se zaměřuji především na urbanismus, tedy na celý komplexní organismus města a jeho rozvoj v širokých souvislostech. Architekturu vnímám jako důležitou, ale přesto pouze jako jednu z mnoha částí celého městského organismu. Na vysvětlenou - pokud už se někdy z hlediska architektury některý dům nepovede, tak není v horizontu jedné generace nemožné, aby byl nahrazen. Oproti tomu je urbanismus města mnohem složitější proces a chyby v jeho vývoji ovlivňují město o poznání déle a palčivěji.
Jak důležitá je podle vás pro město pozice městského architekta?
Pro každou práci je důležité, aby byla zvládnuta odborně. Zvykli jsme si, že obrázky do alba nám dělají fotografové, že jídlo vaří kuchaři a své zdraví svěřujeme lékařům. Obdobně je to i u města, kde o jeho chodu rozhodují zvolení zástupci. Ti by však měli konat na základě odborného doporučení. A proto jsou zde krom jiného i městští architekti. Jejich prací není projektovat jednotlivé stavby, ale usměrňovat činnost s rozvojem města související.
Pokud se rozvoji města, případně stavbám, věnujeme pouze utilitárně, mohou nám vyjít věci, které sice mohou fungovat, ale pro dobré město je to málo. Potřebujeme, aby nám i město přinášelo to nejlepší, tedy maximální efekt funkční, technický i estetický. To sice většinou nebývá cesta nejlevnější, ale z dlouhodobého hlediska se vyplácí. Tím nechci říct, že každý dům ve městě má tvořit architekt světového formátu, jako spíše to, že je potřeba se nad každým jednotlivým zásahem do městské struktury zamýšlet a formovat ho tak, aby zapadal do celku.
Měl jste už čas si Šumperk projít? Pokud ano, jaké jsou podle vás jeho plusy a naopak mínusy?
Abych byl upřímný, Šumperk jsem do doby mého zájmu o tuto pozici znal jen velmi povrchně. Teprve v reakci na nabídku výběrového řízení jsem si ho prošel a podrobně analyzoval. Šumperk je v zásadě dobře stavěné město bez velkých urbanistických problémů, které ale trpí problémy obdobně velkých měst, tedy především odlivem obyvatelstva. Je to z mého pohledu město s dobrým potenciálem především pro jeho obyvatele, kteří mají mít motivaci v dobře fungujícím městě zůstávat, případně se sem, například po letech strávených na studiích či v zahraničí, vracet. Měli by mít důvod k návratu do města, které je bezpečné, příjemné a přehledné, a do lokality která svým měřítkem umožňuje blízký mezilidský kontakt a každodenní setkávání, což je pro ně spolu s kvalitním občanským vybavením to nejdůležitější.
Pocházíte ze Znojma a dlouhá léta působíte ve Zlíně, můžete jako cizinec Šumperku rozumět?
Ano, dá se namítat, že Šumperk moc dobře neznám. Města jsem se však naučil číst dobře a předpokládám, že si ho v nejbližší době projdu opravdu podrobně. Výhoda přespolního naopak tkví v tom, že není „namočený“ do místních vazeb, a je pro něj snazší být opravdu nezávislý. A to je můj cíl, fungovat pro rozvoj města samotného, nikoli pro potřeby těch, kteří tlačí, případně jsou nejvíc slyšet.
Šumperku se v minulosti říkalo Malá Vídeň, v současné době je Živou bránou Jeseníků a má ambice se otevřít co nejvíce návštěvníkům. Co potřebuje naše město, aby přilákalo turisty? Co by mělo být tím lákadlem?
Rozvoj turismu v celé republice je s ohledem na vývoj v posledních letech jistě velkou příležitostí. Z mého pohledu je však potřeba směřovat úsilí především k rozvoji kvalit pro samotné obyvatele. Ti musí zůstat na prvním místě zájmu. Turistická infrastruktura se samozřejmě může vyvíjet, ale bylo by, myslím, naivní v ní hledat víc, než může skutečně nabídnout. Znám to ze Zlína, který je sice architektonickým fenoménem, ale žádné po architektuře dychtící davy se zde ve skutečnosti neobjevují, byť by si to mnozí přáli.
Myslím, že je obecně zbytečné se přespříliš upínat ke slavné minulosti na úkor orientace na kvality budoucí. Odrazovým můstkem k tomu samozřejmě má být to dobré, co nám minulost nabízí, ale lidem je potřeba nabízet perspektivy orientované kupředu.
Nejživější tepnou města je pěší zóna - Hlavní třída, Točák a ulice Gen. Svobody. Potřebuje tento veřejný prostor podle vás nějaké změny? Čeká vás v tomto směru hodně koncepční práce?
Právě toto místo a jeho živost mne velice těší. Věřím, že území má potenciál dalšího rozvoje jak plošného (přesah na dům kultury, rozšíření rozsahu pěší zóny apod.), tak co do kvality prostředí. Priority mojí práce však budeme teprve sestavovat v úzké spolupráci s vedením města a aktuálními požadavky.
Moje práce bude zahrnovat jak konzultace již započatých projektů, tak řešení zcela nových témat. Tam bude samozřejmě stěžejní spolupráce s politickou reprezentací, protože právě jejich role je naprosto klíčová. Pokud není politická poptávka po názoru odborníků, je veškerá činnost takových odborníků marná. Věřím však, že v dnešní době už tato komunikace funguje a ostatně skutečnost, že město Šumperk funkci městského architekta zřídilo, je toho důkazem.
