Poslední novinkou je třídění gastroodpadu, které odstartovalo 3. května. Po měsíci fungování tohoto pilotního testovacího projektu a čtyřech svozech se ukazuje, že lidé mají zájem tuto komoditu třídit. Za tento první měsíc mířily do bioplynové stanice v Rapotíně téměř tři tuny zbytků z kuchyně, z nichž vznikají biometan a ekologické hnojivo. „Je to skvělý výsledek, každý týden navíc ve sběrných nádobách tohoto odpadu přibývá. Lidé, kteří se o nádobu sami přihlásili, třídí vzorně, přesně podle návodu, moc jim děkujeme, že projekt vzali za svůj,“ uvedl Jakub Jirgl.
Město se podle něj nyní zaměří na to, jak modifikovat systém svozu a optimalizovat proces odpadového hospodářství. Vše by mělo směřovat k tomu, aby se odvážely jen plné nádoby s odpadem, aby na skládku mířilo co nejméně směsného odpadu.
V loňském roce vyprodukoval každý občan Šumperka 430 kg odpadu, z toho 228 kg zamířilo na skládku. Pokud by byl v letošním roce objem odpadu určený ke skládkování stejný jako loni, město by zaplatilo za prvních 200 kg na občana sazbu 500 Kč za tunu, a za všechno, co je navíc, pak 800 Kč za tunu. Kvůli překročení limitu by tak město zaplatilo ze své pokladny o 217 tisíc korun více. „První čísla letošního roku však naznačují, že zákonem daný limit dvě stě kilogramů na občana překročíme ještě více než v loňském roce. Město to tak bude stát navíc statisíce korun, což může znamenat další zdražování,“ upozornil místostarosta.
Podle nové legislativy však bude postupně růst jak základní, tak zvýšená sazba za skládkování. V roce 2029 město místo pětistovky za tunu zaplatí základní sazbu 700 Kč, zvýšená sazba poroste rychleji, a to na 1850 Kč za tunu. Navíc se také bude snižovat vždy o deset kilo objem odpadu na občana, za nějž bude město platit nižší sazbu. Od letošních 200 kg tento limit klesne v roce 2029 na 120 kg. Pokud by občané vyprodukovali v roce 2029 stejné množství odpadu jako loni, za skládkování by město mohlo zaplatit ve srovnání s loňským rokem třikrát víc.
